Svou prostoduchou parodii na recenzování hudby jsem začal v roce 2008. Tehdy jsem se připojil k blogu Sicmaggot, na němž se posléze jak rakovina rozlezl můj pochybný vkus, abych nad ním po nějakém čase převzal kontrolu úplně. V roce 2015 jsme opustili upocené blogové prostředí a přesunuli se s kolegy na vlastní doménu, již stále můžete navštívit tady.
Dlouho šlo o zábavnou záležitost, ale postupně se mi stránka znechutila, začalo mě vytáčet její debilní jméno, už mě nebavily historické problémy, které jsme s sebou vláčely jak kouli na noze, jednoduše jsem byl ze všeho otrávený. Nebavilo mě pracovat na nekonečném proudu novinek, nechtělo se mi odpovídat na tuny emailů, absolutně mě prudilo spěchat s recenzemi, protože se musely napsat co nejdřív. To poslední mi stejně vůbec nešlo a pravidelně jsem alba začínal poslouchat zhruba půl roku po jejich vydání.
Nechci ovšem vzbudit mylný dojem, že by popsaný stav věcí měl co dělat s ostatními kolegy, kteří na Sicmaggot přispívali. Sestava v době konce nebyla početná, ale kluci psát rozhodně uměli a mohli se pochlubit zajímavým vkusem. Pokud nyní působí někde jinde a dokážete si je dohledat, věřím, že i jejich psaní pořád dokáže poskytnout zajímavou inspiraci.
Pro mě osobně se však ze Sicmaggot vytratila vášeň, a proto jsem se i já na nějakou dobu rozhodl vytratit, abych mohl začít znovu, bez kompromisů, jak sám chci. Výsledkem budiž Zvrhlost.
Najdete zde jedinou věc – recenze. Na hudbu, filmy, videohry, knihy. Nic víc. Nezajímá mě psaní novinek, nechodím na koncerty a už vůbec mě nebaví o koncertech psát, ani nehodlám kohokoliv zpovídat a tvářit se, že dělám rozhovory. Mám v plánu psát jen o tom, o čem sám chci, a nemíním se zabývat datem vydání, jestli někoho místní obsah uráží nebo co si o tom někdo myslí. Nic nepropaguji, ani nepodporuji. Zvrhlost je odrazem sobecké ego masturbace. Nehledejte v tom nic jiného.
Rovněž nepřijímám žádné materiály na recenzi. Ani se neobtěžujte se ptát. Máte-li pocit, že bych o vaší práci měl i přesto vědět, můžete mi poslat email, ale pravděpodobně si toho ani nevšimnu, protože mě nebaví schránku kontrolovat. Pokud to za něco stojí, najdu si to někdy sám.
Jestli patříte mezi čtenáře mého někdejšího působiště, pravděpodobně vám některé články zde budou povědomé. Rozhodl jsem se – v revidovaných a upravených verzích – znovupoužít to, za co se nemusím stydět.
